hrad Bezděz


Mapy

Založení hradu

Založení hradu

Přesné datum založení hradu není známo, snad to bylo někdy mezi lety 1265 – 1278. Jisté však je, že jej nechal postavit Přemysl Otakar II., který také založil stejnojmenné město v podhradí. Bezděz byl postaven jako pevnost a reprezentativní sídlo krále, tudíž zde nenajdeme žádné hospodářské budovy. Jelikož se povedlo hrad dokončit v relativně krátkém čase, představuje jednotný sloh, a to vyspělou rannou gotiku.

Nedobrovolné vězení

Přemysl Otakar se ze svého nádherného hradu neradoval dlouho. Roku 1278 padl v bitvě na Moravském poli. Ironií osudu se stal Bezděz nedobrovolným vězením pro jeho ženu Kunhutu a syna, sedmiletého Václava, budoucího krále. Oba tajně na hrad přesunul v únoru roku 1279 poručník Ota Braniborský. Královně se podařilo zanedlouho pomocí lsti z hradu uprchnout. Mladý Václav však zůstal na hradě nadále vězněn. Teprve roku 1283 navrátil věznitel budoucího panovníka vlasti. Ovšem nechal si za to vyplatit královské výkupné v podobě 15 000 hřiven stříbra a několika hradů.

Karel IV. a Velký rybník

Václav II. usedl na trůn a snad i kvůli zlým vzpomínkám na hrad a jeho vězení zastavil Bezděz Hynkovi Berkovi z Dubé. On a posléze jeho syn měli hrad v držení až do roku 1348. Právě v tento rok se rozhodl český král a římský císař Karel IV., že je třeba posílit centrální moc. K tomu mělo dopomoci vykoupení všech zastavených královských statků. Aby předešel dalšímu rozptylování majetku, ustanovil, že už nikdy nesmí být Bezděz (ani další významné hrady) zastavovány. Karel IV. si hrad velice oblíbil a mnohokráte zde pobýval. Také dal osobně pokyn k založení Velkého rybníka (dnes Máchovo jezero).

Neustále v zástavním držení

Královo ustanovení o nezastavitelnosti Bezdězu a dalších hradů nebylo respektováno dlouho. Již v roce 1398, dvacet let po Karlově smrti, dal jeho syn Václav IV. hrad do zástavy svému bratranci Prokopovi. To se ale velice nelíbilo bratru Václava – Zikmundovi. Ten lstí vylákal Prokopa, zajal ho, a poté se násilím zmocnil hradu. Ovšem dlouho se z něco neradoval. Na počátku husitských válek ho totiž zastavil Janovi z Michalovic. Bezděz se už nikdy nedostal zpět do správy panovníka.

Přišla doba husitských válek, ve kterých roku 1468 padl poslední z rodu Michaloviců. Bezděz se tak dostal na desetiletí do zástavního držení mnoha význačných osobností, mezi které patřili např. Tovačovstí z Cimburka či nejvyšší purkrabí Jan z Janovic, za jehož držení se v okolí velice rozšířilo rybníkářství.

Bezděz od JV, asi 1832 Bezděz od JV, asi 1832 Bezděz od JV, asi 1834 Bezdez od JV, asi 1834 Bezděz od SV, asi 1833 nebo 1834 Bezděz od SV, asi 1833
nebo 1834