hrad Bezděz


Mapy

Inspirace umělců

Pozoruhodná historie a tajemná silueta královského hradu, učarovaly před staletími řadě umělců. Mnohokráte Bezděz malovali malíři, stejně tak ho opěvovali básníci a oslavovali spisovatelé.

Máchův Bezděz

Nejkrásnější ze svých veršů věnoval hradu Karel Hynek Mácha. Již 1. srpna 1832, kdy navštívil společně s přítelem Hindlem Bezděz poprvé, si romantickou zříceninu zamiloval. Velkolepá vyhlídka do kraje a kouzlo hradu mocně zapůsobily na umělce a on nemohl jinak, než své silné dojmy zpracovat v povídce „Večer na Bezdězu“.

Za svého života se vydal Mácha na Bezděz celkem šestkrát. Tento hrad pro něj vždy symbolizoval tajemno a nadpřirozeno. Okolní kraj ovlivnil Máchův život i celé jeho dílo.

Při jedné z mnoha návštěv zdejšího kraje vyslechl Mácha v jedné hospůdce příběh. Příběh starý dobrých padesát let, který vyprávěl o hrůzostrašné otcovraždě. Právě odtud čerpal námět na jeho nejslavnější dílo – Máj.

Smetanovo Tajemství

Bezděz sloužil po dlouhá léta jako klášter. V podhradí, mezi obyčejnými lidmi, kolovaly zvěsti o pokladu, který zde ukryli mniši. Právě zlatokopecká horečka se stala námětem ke Smetanově opeře Tajemství na libreto Elišky Krásnohorské.

Bezděz a malíři

Nádherná dominanta kraje se stala podkladem pro mnoho malířů. Josef Mánes, Alois Bubák, Cína Jelínek či Hugo Ullich – všichni se nechali unést krásou „krále hradů“ a navždy jej zvěčnili na svých obrazech.

Máchův obraz Bezdězu asi z roku 1832 Máchův obraz Bezdězu
asi z roku 1832