hrad Bezděz


Mapy

Houska

Z Bezdězu vede červená turistická značka (tzv. Máchova cesta) přímo na Housku. Připravte se asi na 11,5 km.

Hrad Houska

Hrad je opředen řadou tajuplných bájí a pověstí. Tou nejznámější zřejmě je, že se zde ukrývá brána do pekel. Pro návštěvníky byla Houska zpřístupněna poměrně nedávno – roku 1999. Informace o vstupném a otevírací době naleznete v sekci Kontakty.

Historie

Na místě dnešního kamenného hradu stávala v 9. století jen dřevěná konstrukce. Ta byla následně přebudována v kamenné hradiště, které věnoval vévoda Pšovanů svému synovi Houskovi. Právě od jeho jména pochází název hradu.

Mezi lety 1270 – 1280 (mimochodem v této době vzniká i nedaleký Bezděz) se rozhodl Přemysl Otakar II., že zde založí nedobytný hrad. Během své existence prošla Houska mnoha stavebními úpravami. Ty způsobily, že dnes na hradě můžete spatřit románský sloh, gotiku i renesanci. Posledně uvedený sloh ovlivnil podobu hradu a jeho nejbližšího okolí nejvíce. Housku tedy můžeme klidně nazvat „renesančním zámkem s prvky gotického hradu“.

Do roku 1939 byl hrad využíván jako letní sídlo a během války sloužil německé armádě. Od roku 1950 zde byl umístěn archiv Státní knihovny Klementina. Počátkem 90. let byl vydán v restituci původním majitelům – panu Ing. Jaromíru Šimonkovi a paní MUDr. Blance Horové.

Co zajímavého můžete na Housce spatřit?

Mezi nejpozoruhodnější místa patří bezesporu hradní kaple, která je velice podobná té na Bezdězu. Její stěny jsou stále vlhké a porostlé lišejníkem, zatímco okolní stěny hradu jsou zcela suché.

Kaple se nachází severním křídle. Místnost je úzká a vysoká a má pětiboce uzavřený presbyteriář. Návštěvníci věnují největší pozornost nástěnným malbám s biblickými výjevy, které pocházejí nejspíš z roku 1330. Kaple byla zasvěcena pravděpodobně archandělu Michaelovi, který je zde vyobrazen dvakrát: poprvé s váhami a podruhé s mečem při boji s drakem.

V prvním patře hradu se nachází obytné místnosti. Mezi nejzajímavější patří lovecký sál s trofejemi daňků a Zelená komnata, jejíž stěny jsou pokryty malbami ze 16. století.

Pověsti a polopravdy

Ve starých kronikách stojí, že se na Housce střežilo něco, co se za žádných okolností nemělo dostat ven. Hradní kaple prý stojí na pekelné bráně.

Také další pověst je zajímavá: působí zde prý nadpřirozené síly. Ty údajně způsobují, že na žádné fotografii z Housky nenajdete člověka, který by se díval přímo do fotoaparátu. Obličej je prý vždy otočen či rozmazán, nebo obrázek vůbec nevyjde.

Ať už byla Houska pekelná či nikoliv, při vaší návštěvě možná na čerty narazíte. Hrad se totiž stal místem kostýmů a rejů, jarmarků a šermířů, tance a řemesel.